Oblast Naar Phu není ještě tak hojně navštěvovaná, jako Annapurna, Everest ad. I přesto je zde spousta lodží k ubytování, člověk nepotřebuje tahat stan ani jídlo.

Začíná se na Annapurně tedy v Besi Sahar nebo někde dále, pokud nechcete první 3 dny strávit na prašné cestě po které jezdí auta do Manangu. V některých místech se dá vyhnout, ale některá nelze zatím projít jinudy než po „silnici. Píši zatím, protože v porovnání s cca 5 let nazpátek, je vidět, že se snaží stezky mimo silnici obnovit a udržovat.

V Koto se pak odbočuje do údolí směr zmíněná oblast. Pokud nejdete se stanem, čeká vás příjemná, ale dlouhá cesta do Mety (8 – 9h). Víceméně mírně stoupající cesta, která se houpe nahoru dolu. Těsně před Metou je cca ¾ - 1h závěrečné stoupání, které po dlouhém putování malebným údolím, může trochu zadýchatJ

V Metě je pár slušných lodží a cesta dále pokračuje po vrstevnici opět s mírným stoupáním do Phu (cca 7 -8h). Bohužel my jsme museli Phu vzdát, protože předpověď počasí zmiňovala 4 dny solidně a pak přeháňky, sníh a zahalené vrcholky. V tom přecházet sedlo Kang La by byla sebevražda.

Vydali jsme se směr Naar s přespáním v klášteře Sartek Thangu, který je cca 1,5 – 2h za Metou a cca 3h před Naar. Stojí to za to se zde zastavit a zůstat jednu noc, vychutnat si atmosféru života v tomto malém klášteře pro mladé mnichy.

Po krátkém strmém stoupání se cesta táhne po vrcholku až do rozšířeného údolí s vesnicí Naar, člověk se vrátí o několik století zpět. Zde jsme si udělali aklimatizační den a vystoupili na krtinec hned vedle vesnice, který má necelých 5 tis. m.

Brzy ráno, kolem 3 hod, budíček a nejdříve mírným stoupáním směr sedlo, po cca 2 hodinách je malý Tea house, ale byl zavřený, hned za ním se to zvedne a až do sedla se strmě stoupá (cca 2 – 3h). Sedlo Kang La 5.320 m je fakt sedlo, žádná planinka, vejde se tu jen malá skupina lidí. Sestup je ze začátku strmý šotolinou cca 0,5h, pak se to zmírní a až do Ngawalu je to sice dlouhé cca 4 – 6h, ale vcelku příjemný sestup.

Dále jsme měli v plánu jezero Tilicho, sedlo Thorung La, přes Muktinath do Jomosonu, ale to už nebyly vidět vrcholky a nad 4 tisíce sněžilo a předpověď na další dny byla velmi špatná. Zašli jsme si do Bragy podívat na rekonstrukci starého kláštera a po trase Annapurny jsme se za 3 dny dostali do Besi Sahar. Tuto cestu již nepopisuji, protože jsem ji popisoval už v minulých cestopisech a je všude je možné najít spoustu informací.

Krásný trek, který doporučuji jít spíše na podzim, kdy je počasí stabilnější a hory nejsou tolik v mracích. I přes narůstající počet a zvyšující se kvalitu lodží, zažijete zde přesun o několik desítek, stovek století zpět. Převážná většina obyvatel jsou původem z Tibetu - Budhisté, pěstují brambory, zeleninu, chovají ovce, kozy, Yaky. Panuje tu klid a kouzlo vysokých hor.

Video